Blog

    Když nám svítá

    Hra světla a stínu v nás. Tušíme, že se uvnitř nás nalézají aspekty, které nám v životě pomáhají a posouvají nás dál, ale i takové, kterými sami sobě sabotujeme radost a štěstí. Naše vnitřní rozpory. A někdy není snadné je vidět. Používaný termín „stinná stránka“ značí jednoduše to, co u sebe nevidíme nebo nechceme vidět. Stín. Chodí všude s námi. Abychom mohli svůj vlastní stín uvidět, potřebujeme na to světlo. Jak prosté – na stinné kouty funguje světlo - světlo našeho vědomí. Mocná baterka, která rozpouští tmu …a kterou trénujeme (meditační) praxí. Pozornost sami k sobě. Postupně. Postupně nám svítá.

    Číst dál

    Vnitřní síla

    Vnitřní síla. Zdravé sebevědomí. Terminologie to jest oblíbená. Co to ale vlastně znamená? Znamená to, že vždycky za každou cenu zvládneme, co si naložíme? Nebo naopak to, že si dovolíme to někdy „nezvládnout“? Zdravé sebe-vědomí je vědomí sebe sama. Je to jak otázka sebe hodnoty – jakou hodnotu dávám sám - sama sobě, tak toho, jak dobře se znám. Protože bez toho to nelze. Cesta k vnitřní síle vede skrz naši osobní cestu a poznávání sebe sama.

    Číst dál

    Poznejte svou interní zoo

    Realita naší osobní vnitřní zoo. Nový článek si můžete přečíst na Flowee zde.

    Číst dál

    Hodné holky a sex

    Jsi frigidní, prohlásil. Bylo mi 21 let, chodili jsme spolu skoro 2 roky na vysoké škole a já při sexu s ním necítila skoro nic. Byl pěknej, chytrej, to jo… taky biochemik. Ale oplýval navíc něčím, co mě deptalo až do morku kostí: neustále mě kritizoval. Kontinuální kritika není sexy.  Zoufat si, že nejsem obrazem ideální ženy, jakou si přeje nějaký muž, není sexy.  Ale chvilku mi trvalo, než mi to došlo. Můj Biochemik byl perfektním obrazem mé vlastní sebekritiky a nelásky. Když jsem posbírala střípky své sebedůvěry a začala je lepit dohromady, udělala jsem 3 vlastně 4 věci: odešla jsem od muže, který mě podporoval v myšlence, že nejsem dost dobrá (i když to nebylo snadné, protože podvědomě jsem s ním neustále souhlasila), začala dělat něco pro to, abych si vážila víc sama sebe, přestala brát hormonální antikoncepci …a také antidepresiva.

    Číst dál

    Proč si v sobě hýčkáme svoje skryté kurvítko

    Další můj pro změnu celkem zábavný článek náhledu do naší lidské psýché. Tentokrát na téma "kurvítko". Co to je, kde se bere a jak funguje si můžete nyní přečíst na webu Flowee zde 🙂

    Číst dál

    Smrt jako transformace

    Nádech, výdech. Tvé tělo se uvolňuje, tvé tělo se rozpouští. Uvolňují se chodidla, nohy… Uvolňuje se pánev, rozpouští se element země z tvého fyzického těla, tvoje vědomí se rozšiřuje. Opouštíš hranice svého fyzického těla.  Závěrečná relaxace. Naše osobní závěrečná relaxace. Šavásána, pozice mrtvoly. Ne náhodou se tak jmenuje. Prach jsi a v prach se obrátíš. Co v nás vzbudí tato myšlenka?

    Číst dál

    Cesta (vnitřního) bojovníka

    Článek, který jsem psala loni touhle dobou tady na severu Indie a vyšel pak v jarním čísle časopisu Jóga Dnes. No a dnes si ho můžete přečíst i online. Ne, není o to tom, jak se dělají jógové pozice. Je o té vnitřní józe...

    Na herním poli našeho velkolepého životního příběhu, který nás tolik zaměstnává, si neustále replikujeme situace, které navozují to, co nás naštvalo (resp. zranilo) na začátku. Vše, co se v životě dokola a dokola opakuje má svůj důvod a původ. Situace nejsou čistě náhodné a my máme plnou zodpovědnost za to, co se nám děje. Jaké situace se nám v životě opakují? Ty si zaslouží pozornost nejvíce. Tam bývají naše životní lekce pro hluboké pochopení a největší potenciál léčení. Potenciál pro růst. Možná ne karierní, ale životní. A proto tu jsme. Jednu inkarnaci za druhou. Takže, kde mi to vlastně drhne?

    Číst dál

    Ohnivý rituál YAGNA

    Oheň je elementem transformace. Intenzivní. Spálí na popel přesvědčení, která už neplatí, přetaví minulost, posvítí na budoucnost a vyžaduje naprostou přítomnost. Není to ani náš sluha, ani náš pán. Je to prostředek transformace, změny. Alchymie. V určité podobě sídlí i v nás, naší třetí čakře, ale právě proto, že tam sídlí i naše ego, jakákoli práce s ohněm a ohnivými rituály vyžaduje naši plnou pozornost, odevzdání se vedení, respekt k tomu, co náš převyšuje …a otevřené srdce. A možná i jisté zkušenosti. Oheň je i odvaha v nás. A tu potřebujeme, abychom mohli udělat krok ke změně.  Ve mně se řádně přesmažila včetně všemožných zákoutí mého ega po husto-přísném pětiletém tréningu v útrobách Indie u mistra tradiční tantry Guruji Rajkumara Baswara. Yagna se tak postupně stala součástí i mého života. Na různých úrovních i v různých zemích.

    Číst dál

    Takové (multi) kulturní zamyšlení ...a pozdravy z Indie

    Dávám si drink, který barvou připomíná slavnou Bloody Marry, ovšem jeho složení je šťáva ze zázvoru, jablek a červené řepy. V zimním tmavém větrném večeru se choulím u stěny oblíbeného juicebaru a užívám si přísun vitamínů, které teď tolik potřebuji po včerejší chladnonoční cestovní dávce průvanu v autobuse s polootevřenými dveřmi z Haridwaru do Rišikéše. I tady v podhůří Himalájí máme aktuálně pěknou kosu a mocně fičí chladný Zápaďák ...až se domy otřásají.

    Číst dál

    Co je to tantrická jóga?

    Koncem léta mne oslovil časopis Kondice se zajímavými dotazy ohledně propojení jógy a tantry. Protože termínem Tantra je dnes označováno mnohé, hodí se trocha osvěty... Takže děkuji za dotazy, a sdílím tady s odstupem času ten celý rozhovor 🙂

     

    Co si laik má představit pod spojením jógy a tantry?

    Číst dál

    Konce a začátky aneb PF 2018

    Milý roku 2017, koukám se v myšlenkách zpět a skoro nemůžu uvěřit, jakej to byl fičák. Touhle dobou na konci 2016 jsem byla v Nepálu. Sama. Po zajímavých peripetiích, kdy mě několikrát nechtěli pustit do letadla z Indie, ze které jsem musela odletět, protože mi vypršelo vízum… ...měla jsem původně v plánu vrátit se domů, ale vše proběhlo jinak... ...nakonec jsem přistála v Kathmandu …a to místo mi k mému překvapení dalo víc než jen nové vízum. Strávila jsem dny bloumáním po městě, v meditacích v tantrických chrámech a na smashanech, kde se spalují zemřelí. Sledovala jsem rituály očisty mrtvých těl a veřejné kremace. Chodila obklopená malomocnými, kteří na těhle místech žebrají. Setkání se smrtí bylo intenzivní v 2016 i 2017 blízké, vzdálené, bolavé, náročné i krásné. Určitý aspekt konečnosti čehosi je i konec roku – starý umírá a nový začíná. Stojí za to ohlédnout se a zjistit, co nechávám za sebou.

    Číst dál

    Krmení chrámu

    Stojím u pultíku jednoho z bister v pražských Dejvicích, kam jsem se přestěhovala na poslední dva měsíce, než opět odfrčím do Asie. Obsluhují tu dvě slečny v červených zástěrkách. Jsou dvě, ale vlastně jen jedna, protože ta druhá tam tak nějak není.  Vnímám její prázdno a propad a probouzí to ve mně dvě věci: cítím, že v jejím životě je něco „špatně“, což ve mně vzbuzuje soucit. Sou-cit je naše schopnost cítit a vnímat určité společné pole: všichni jsme lidé. Někdy to tak prostě je, že se něco nepovede. Všichni jsme tam někdy byli a možná se tam sem tam vydáváme – planeta, kterou jsme si pojmenovali „Špatně“. Víme také ale už, jak je snadné uvíznout ve vesmíru svého utrpení a zapomenout na cestu zpět.

    Číst dál

    Příběh (vnitřní) ženy

    Článek o ceště mé vnitřní ženy, který vyšel v jarním vydání Jógy DNES. Psala jsem ho v lednu po návratu do Indie z Nepálu na schodech ašrámu svého učitele, než jsem se ponořila do dalších rituálů tradiční tantry v tichu. Rovnou na 35 dní... Inspirace opravdu mnoho - a za poslední rok by mohl mít článek další zajímavé pokračování 🙂

    Číst dál

    Mé tělo: in body experience

    Jeden z mých starších článků, který vyšel v časopise Jóga DNES. Příběh těla je ale něco, co je stále s námi....

     

    Sedím a dýchám. Dýchám, tedy jsem. Nebo nedýchám? Někdy nedýchám. Medituji a někdy vlastně nedýchám. Jsem ještě? Nebo už jsem někde jinde?

    Číst dál

    Žárlivost a vnitřní spratek

    Píše? Nepíše. Určitě si píše (vídá se) s někým jiným. Nechce mě. Už mě nechce.  Ještě není doma. Nezavolal(a). Určitě se dobře baví a já u toho nejsem. Kašle na mě. Neváží si mě. Nemá mě dostatečně rád(a). Já jsem tolik obětoval(a) a on(a) na to tohle. Teda! To si nezasloužím. Zasloužím si někoho lepšího. Nebo naopak: dobře mi tak. Nestojím za nic. Jsem žárlivá trubka. Popřípadě: Já nežárlím! To on(a) je kretén/mrcha!

    Číst dál

    Opičí (ne)klid

    O (ne)klidu ze života - (nejen) mého 

    Naše vnitřní opice může být pěkně divoká.

    Nejde ale o to, s ní bojovat. Je dobré ji prostě přijmout, že tam je. Její existenci. A nebrat její vylomeniny a produkty tak moc vážně. Nejsou dobré a špatné myšlenky. Jak tvrdí jeden z vážených učitelů Sadhguru: je to jen mentální průjem. Neustále proudí. Jak zastavit průjem? Nejprve přestaňte jíst „sračky“. Prostě se přestanete krmit tím, co vám nedělá dobře.

    Myšlenky tam byly, jsou a budou. Náš vnitřní klid nám bere to, že jim věříme nebo je kamsi zatlačujeme, a ony se pak hromadí v koutě našeho tzv. stínu, který nás pak straší.

    Tento článek si celý můžete přečíst na webu Jóga dnes zde.

    Číst dál

    Tělo moje

    Dnes před půlnocí cvakly dveře, otevírám dveře svého bytu, cítím zas tu vděčnost, že mám kde bydlet a plus něco k tomu navíc. Jsem vděčná, že mám tělo. Že jsem zhmotněná tady v týhle realitě. Tělo je téma. Tělo moje.

    Číst dál

    Dítě uvnitř nás

    Článek, který vyšel v lednovém vydání Jóga DNES. První ze série světa uvnitř nás - z pohledu tak, jak jsem v současné době ho schopn zachytit a popsat. Osobní, výživné a vyživující. Doslova :). V březnu vychází "Cesta vnitřní ženy" a v květnu "Cesta vnitřního bojovníka".

    Přeji krásné počtení a dny plné inspirace s vašim vlastním vnitřním (malým) pokladem...

    Číst dál

    Tantra: Cesta srdce

    Článek, který vyšel v časopise JógaDnes s tématem Jóga a společnost na podzim 2016.

    K napsání mne inspirovala tantra sama. Tradiční tantra, která je tak trochu něco jiného, než co se pod touto značkou dnes většinou na západě prodává.

    Číst dál

    Jóga jako empirická věda

    joga-dnes-7-8_0001-velke

    Když nastanou v životě chvíle, kdy se klasické koncepty hroutí, dosavadní způsob života najednou není buď naplňující, nebo se sesype jako domeček ze sirek a ještě se sám vznítí, hledáme koncepty nové. Možná jsme žili vědecky podloženě a v souladu s okolním matrixem, ale přestalo to fungovat a najednou hledáme protipól – jako když si po slaném jídle potřebujete nutně dát dort. Jedno se nám přejedlo a hledáme druhé. Někdy bloudíme ode zdi ke zdi, než najdeme tu svou cestu. A možná nastane období, kdy se ptáme: esoterika nebo věda?

    Číst dál

    Kouzlo a umění ticha

    K napsání tohoto článku mne inspirovalo zejména několik pestrých pobytů v Indii, retreaty... A také úžas nad magií ticha. Vyšel původně tištěný v časopisu JógaDnes s tématem Jóga a umění (květen 2016).

    Krásné počtení!

    Číst dál

    V ráji. Slovenském ráji.

    DSCN1424Cestou na noční vlak na východ ještě v pražské tramvaji se mě podroušený spoluobčan zeptal: paní, to se nebojíte takhle na vandr sama? Se nebojíte, že se ztratíte?

    Co mu na to odpovědět – výčet samo vandrů za posledních ca 12 let, které jsem přežila ani nevím jak? Tak jen krčím rameny a říkám si, že tentokrát se snad neztratím: cestuji přeci ke svým kořenům.

    A když ke kořenům, tak stylově: naboso přeci. Přes podrážky kořeny nerostou.

    Číst dál

    Takové materiální zamyšlení

    Vztah k matérii jsem měla vždycky zvláštní - vlastně jsem peníze a všechny další projevy matérie brala jako problém - něco, co je předmětem věčných diskuzí, něco čeho vlastně nikdy není dost, z dětsví mám vzpomínku, že je to to, kvůli čemu se doma rodiče vždycky přeli a obecně, že je to cosi, co je nejčastěji předmětem moci. Až pomaloučku polehoučku, ve svém vlastním čase a skrz tantrické chápání světa a mezilidských vztahů mi začalo dacházet, že to je jen a zas jen energie. Vždyť tím se zabývám: tantrajóga je o práci s energií. A o rovnováze - takové interní svatbě mezi ženským (matérií) a mužským (spirit) principem. Říkám tomu tantra v praxi.

    Číst dál

    Cogito ergo sum

    Svoje myšlenky považujeme za velmi cenné. Životně cenné. Však i Descartes řekl: Cogito ergo sum. Myslím, tedy jsem. To je opravdu hluboké. Protože to znamená to, že pokud nemyslím, nejsem. Děsivé, že?

    Jaro 2016, další a další noření se do vnitřního světa... ...a přišlo mnoho inspirace.  Článek na téma myšlenek v naší hlavě a vnitřní horské dráze si můžete užít zde:

    Číst dál

    Čertí prdel

    vanocni ladeni2Když se smažíte pár týdnů v Indii ve vlastní šťávě nehledě na chlad či vedro, napadne vás mnohé. Když to mnohé pak ještě projde přetřesem skupiny, která vám nastaví zrcadlo, a všichni společně loupete své falešné masky… Pořád vidíte před sebou černou díru, cítíte se jak černá díra, ale vlastně nevíte, co to je. A když se pak vydáte na 12 dní do Ticha meditovat a nořit se do hloubi svého srdce (ačkoli zrovna všechna pole okolo musejí obrábět traktory), přijdou další indicie. Zase se po tisícé babráte ve svých starých bolístkách a hledáte prapůvody svých aktuálních negativních tendencí. Tentokrát ovšem v přítomnosti osvíceného mistra – to má mnohé výhody a léčivý potenciál.

    Číst dál

    Rišikéšské cesty do nitra

    Swargashram Rishikesh from RamJoulaŽivot v Indii s vnitřním dítětem. Trocha soukromého vhledu do vlastního dětského pokojíčku uvnitř. Článek, který jsem původně nazvala: Pojďte paní, budeme si hrát! A pod názvem Rišikéšské cesty do nitra spatřil světlo internetu skrz portál Jóga Dnes a přečíst si ho můžete zde.

     

    Číst dál

    Moudrost těla: In body experience

    V lednovém čísle tištěného časpisu JógaDnes si můžete počíst mj. o moudrosti našeho vlastního těla. K jejímu objevení nepotřebujeme žádné speciání učení, mistry, ani mít nohu za krkem v divoké pozici. Jediné, na čem záleží je, jestli posloucháme, co nám chce říct...
    Osobní článek, který ze mě "vypadl" jedné dlouhé říjnové noci na Krétě.

    Číst dál

    Vánoční ladění podle české tradice

    DSCN1097Člověk by skoro řekl, že těmi věčnými odjezdy a příjezdy se může cítit doma všude ...a nikde. Ale já čím dál tím více zjišťuji, že mám jasno 🙂 Těší mě už pár let nořit se o kousek hlouběji do vánočních tradic - těch českých. A také jejich propojování s jógou. Ač se to může na první pohled zdát jako dva rozdílné světy, mají mnoho společného.

    Chvilky pro sebe, kontemplace uplynulého roku, témata korunová a srdeční čakra, které jsou společným součinitelem a propojením těch možná na první pohled různých tradic v nás (křesťanských vánoc a východní jógy).  Do "jógových adventních chvilek" se nořím sama, ale i společně s druhými - jógové semináře v adventním čase jsou už moje malá tradice. Čas ponoru, zastavení se uprostřed toho všeho a rozsvěcení nejen světýlek venku a ve svých domech, ale "úplně doma" - rozsvěcení svého vnitřního světla.

     

    Číst dál

    Pozdrav Slunce – Surya Namaskar

    Vstáváte rádi nebo doslova čekáte do poslední chvilky, kdy už dále nelze zamačkávat budík, protože byste zmeškali celý den…? Těšíte se na ten nový den? Jak jsou na tom Vaše biorytmy? Dříve lidé bývali více propojení s přírodou a jejími rytmy, pozorovali koloběh dne i roku a tomu přizpůsobovali i svůj den a náplň práce během roku. Náš moderní věk nás naučil jinak. Světlo máme, kdy potřebujeme a práce či zábavy… Někdy si přejeme, aby náš den měl více hodin. Anebo abychom byli opět více v kontaktu sami se sebou a s přírodou. Jedním ze způsobů, jak harmonizovat svoje biorytmy a také se na chvilku zastavit a vnímat své tělo i s celou jeho vnitřní krajinou, je Pozdrav Slunci. Pro krásná rána zkuste ctvičit s naším novým videem na youtube!

    Číst dál

    ...a jógu učím v Indii

    Loni na podzim začal vycházet nový (a myslím, že i hodně povedený) časopis Reportér a v jeho druhém čísle, v říjnu roku 2014 vyšel článek s tímto titulkem. Tomáš Poláček, zdatný reportér z Reportéra se mnou v létě, těsně před mým třetím odjezdem do Indie dělal rozvor o životě jogínky, hodné dcery a manažerky. Vše bylo jak jinak, než tak trochu zaběhu. 🙂 Pamatuju si jak se jeden večer po srpnovém focení do Reportéra choulím v dešti pod stromem na Vyšehradě po boku Irského přítele a Tomášovi do telefonu rozvíjím nit svého příběhu. A protože jsme to prostě za 45 min nestihli, o pár dní později vyskakuju z tramvaje na Letné a sedíc na zdi s výhledem na Prahu mu opět transrepublikově přes mobil vykládám své pikantnosti ze života v tantrické komunitě a ať to "prosím prosím vlastně radši netiskne, bo jsem z přísné rodiny s evangelickými kořeny"... 🙂

    Číst dál

    Smrt nebo Život

    Jjinjang3du centrem Prahy a přede mnou slečna v zeleném kabátě, který má přes celá záda napsáno: FOLLOW YOUR DREAMS. Vnímám nápis a říkám si: konečně móda, co má smysl… 🙂 Může inspirovat kohokoli, koho potká… Snad si toho lidé všimnou. Je tak skvělé jít za svými sny a nenadávat pořád zaseknutí ve stejném koloběhu!

    Číst dál

    Vaříme se ve vlastní šťávě aneb strava pro vzteklouny

     

    Fire BreatherMůj otec kdysi říkával, že nejvíce válečných konfliktů a svárů obecně je v zemích, kde je horko, resp. znělo to asi takhle: „Vaří se jim mozek, tak se zas řežou“. Z pohledu dítěte jsem jen poslouchala názory a vlastně nevěděla. Teď, přesně pár let po třicítce, kdy snad už konečně dospívám, učím se nebrat své rodiče až příliš vážně (a hlavně sama sebe... 🙂 ) a po studiu chemie, výživy a jógy v různých částech naší zeměkoule, se zabývám taji ajurvédy a mezi horkem a vztekem opravdu nacházím souvislost.

    Číst dál

    Modrý úplněk a oběť kontroly

     

    frisbeeDnes se všude na webu dočteme, že ve 12:43 SELČ je tzv. modrý úplněk – druhý úplněk v jednom měsíci. Takový normální úplněk na druhou. Vhodný čas meditovat, čas odhodlání ke změnám (a nejen toho odhodlání), POUŠŤET a také skvělá příležitost ladění se třeba i pozdravy měsíce, které jsou sice mnohem méně známé než ty sluneční, ale také mají své místo a význam.

     

     

    Číst dál

    Indiblog 2015: The Matrix (2)

    Probouzím se ráno v horkém Rameshwaram na jihu Indie. DSCN0482Včera jsem z vlaku uzřela opět moře, vylodila se do tradičně troubícího pulzujícího neklidného městečka a našla ubytování za přijatelnou cenu (což dnes v noci obnášelo lepkavé horko, obrovského pavouka, švába a nálety komárů). Člověk za všechno vždycky platí – aneb nechci slevu zadarmo… Asi se přestěhuju do dražšího, s klimatizací… 🙂

    Číst dál

    Indiblog 2015: Od severu k jihu (1)

    DV2Po měsíci v Rishikeshi, další sezóně v Agama Yoga se vydávám poprvé na jih Indie. Přestože při mém prvním více jak tříměsíčním pobytu v Indii v roce 2012 byl původně cíl cesty právě jih – jóga v Mysore a studium Ajurvédy v Kerale, vše se nakonec vyvinulo úplně jinak. Jak už to bývá. A jak to také bývá, někdy si prostě člověk musí počkat. Někdy i další tři cesty do Indie… Tak to se přesně učím. S mou turbo rychlostí života je to docela výzva. A potkávají mě i mj. komentáře mého, od narození lehce pokročilého bratra: to tak medituješ a FURT seš zrychlená?? Odpovídám jen, představ si mě, kdybych to nedělala... 🙂

    Číst dál

    Jóga v Indii na vlastní kůži aneb co je dobré vědět

    Rishikesh2013 GANGAChystám se opět do svého druhého domova, Rishikeshe, kterému se přezdívá hlavní město jógy. Před pár lety jsem se tu doslova ponořila do své "vnitřní revoluce" v meditacích, józe a při oslavných obřadech na březích řeky Gangy, večerních ceremoniích Ganga Aarti a kulturního spletence tradičního hinduizmu s turisty, kteří sem přijeli objevovat nejen taje Indie, ale především taje jógy.

    Tentokrát se do Rishikeshe vydávám spolupořádat už potřetí kurz, který tak nějak pro mě byl klíčový. A jak už to bývá, že se lidé vzájemně inspirují, chystá se na něj i pár zájemců z Prahy. Takže je načase dát dohromady pár praktických informací pro ty, kteří se třeba vydávají do Indie poprvé.

    Číst dál

    Slunovratí od(pouštění)

    ???????21.12. starý známý zimní slunovrat, ale tento rok to na mě nějak víc působí. Ke svému vlastnímu překvapení jsem prahla po účasti na rituálech s pojených s přírodou a vlastně se konečně ponořila do toho pravého významu slunovratu. V temných dnech i nocích (ačkoli teď ještě venku svítí sluníčko a já doufám, že tenhle miničlánek napíšu za 10min a stihnu ještě vyběhnout na Vyšehrad 🙂 ) přichází nejen temnota venku, ale i ta uvnitř. Včera jsem se přistihla, že se handrkuju s rodinnými příslušníky o pozemských věcech - ačkoli z jejich pohledu mám být už dávno osvícená (a nebo z toho svého? 🙂 ) No, jenže zatím nejsem a ve dnech nejdelší temnoty se do ní nořím i já.

    Číst dál

    Shanka prakshalana - očistná párty nejen pro vaše tělo

    header_panchakarmaS jarem se mění nejen počasí, ale i potřeby našeho těla. Je dobré i vypustit, co už nepotřebujeme a pěkně se připravit na to nové. I v češtině máme známé heslo čistota půl zdraví. Co je na tom pravdy a jak se k tomu staví jógíni?

    Číst dál

    Cesta ke kapličce totální pohody (z pohledu někoho, kdo k ní leze (a někdy i tančí 🙂 )

     

    RishiYogini2

    Při poslední čtvrtletní cestě do Indie a studijně-učitelském rozjímání na březích řeky Gangy v obležení turistů, jogínů, prodejců všeho možného, indické televize a s pracovní verzí článku pro nový časopis Reportér jsem se opět, snad už posté, nad sebou musela zamyslet: Co to tu vlastně dělám?

    Z pohledu spousty lidí asi nic moc praktického (jak to tak někdy hodnotí i mé příliš racionální malé já).

    Nemám žádné speciální společenské postavení (opustila jsem komerčně úspěšnou kariéru produktového manažera), aktuálně žiju už třetí sezónu mezi Indií, Thajskem a Evropou, trávím dny experimentem na vlastním těle a mysli, kterému se říká jóga, a doma v Praze ale i ve školách v Indii a jinde, pro změnu cítím potřebu být dopravní prostředek pro to, co se mi podařilo načerpat nejen v rámci objevných cest, ale především z té cesty vnitřní. A proč to vše?

    Číst dál

    Kde se vzala SimhaYoga

    Jmenuji se Dáša, pocházím z Prahy a tam i před pár lety začala moje cesta za tím, kdo nebo co vlastně jsem a proč tu jsem, protože představa a plán, který jsem do té doby měla tak nějak jasný, najednou přestaly fungovat.

    Měla jsem vždycky pocit, že si všichni zaslouží být šťastní a spokojení, ale že to nějak nejde a že jsou naše životy jsou samé drama. Kam jsem se podívala, tam jsem ho viděla. A chvíli mi trvalo, než jsem konečně pochopila, že to drama není okolo mě, ale ve mně, a že pokud už to tak nechci, musím začít nejprve u sebe.

    Číst dál

Share Button