Sebeléčivá schopnost našeho těla – kontinuum movement

Před časem mi učarovala jednoduchost technik kontinuum movement a staly se mou každodenní praxí, kterou praktikuji doma v Praze a pro další prohloubení praxe se pravidelně vydávám na studijní pobyty do Berlína.

Tuto druhou únorovou neděli, na úplněk ve Lvu jsme se vynořili z kontinuum retreatu ve tmě do slunečného berlínského odpoledne a tím skončila 2,5 letá cesta studií naší milé mezinárodní skupiny na Somatische Akademie Berlin (i když na ní budu ještě pokračovat:) ) a já se vydala na cestu do domů, do Prahy.

Jsou to pro mě už 4 roky zkvalitňování života s kontinuum movement.
Pořád je co objevovat. Svoje vlastní tělo … vnímat zevnitř. Somatická zkušenost bytí.
Jiná než rozumová 🙂
Non verbální, mimo čas a zároveň teď a tady.


Kontinuum přináší pozornost z přetížené hlavy do těla …až esenci. Skrz zvuk a jemný intuitivní pohyb rozhýbáváme život (vodu) v nás až do buněk a učíme se v otevřené pozornosti vnímat své teď a tady bez nezdravé sebekritiky. Prostě tak, jak to zrovna dokážeme.
Necháváme odplavit, co už může odejít a probudit, co se zrovna probudit může. Tělo a celá jeho struktura ožívá, i různá zatuhlá místa mohou roztávat, uvolňovat se. Je to zabydlení v těle, usazení, zakořenění. Obyčejný život.

Uvědomila jsem si, že nepotřebuju cestovat do kosmu fyzicky ani se tam vystřelit mentálně- chemicky.
Začíná mi připadat dosti zajímavá lidská zkušenost v těle na zemi.

Když v něm opravdu bydlím, nemusím z něj utíkat.

A to jsem hodně dlouho chtěla.
Ono není vždycky snadné v tom těle být.

Proto jsme zrychlení-v té rychlosti nemusíme cítit.

Zpomalení a vnímání toho, co se děje uvnitř. To chce odvahu. A trpělivost.
Je to pomalá práce a přesto tolik naplňující.
Embodymemt. Vtělení se.

Před 6 lety se mi po masáži probudilo staré trauma.
Když se probudí trauma, je to náročné. Normálně s ním nějak žijeme, trochu nás omezuje, ale většinou fungujeme.
Měla jsem stavy, kdy jsem nechtěla žít, už vůbec ne v tomhle těle, které toho tolik zažilo. Nemohla jsem se nikoho dotknout, nikdo se nesměl dotknout mně.
Je to jako mít tělo pokryté otevřenýma ránama, které ale nejsou vidět navenek.

Paralyzované ruce před 8 lety – Ukazatel, že něco není úplně tak v pořádku- byl teprve začátek cesty.

Ta cesta vede ke smíření s vlastním příběhem tady na zemi.
Bez spirituálního by-passu ‚ó jak jsme duchovní bytosti, všechno je to jenom sen‘.
Není to až tak sen, jsou to reálné zážitky.
Přesto je ale umíme integrovat.
I skrze ty náročné zážitky poznáváme zapomenuté a neznámé kousky sebe.
Je to jako skládat se zpátky dohromady.
Vnímat se.

Józe se už věnuji dlouho a je to velký pomocník.
Kontinuum přišlo později, v době, kdy jsem ho nejvíc potřebovala, abych se ukotvila zpátky v sobě.
Děkuji za ten dárek.
Je mi ctí ho dále sdílet.
A mé ego u toho může odpočívat.
Ono se to totiž děje samo.
Jen skrz zvuk rozvibruješ vodu až do buněk a ta už ví, co má dělat.
Probouzení vlastní bio-intelligence těla
A hlava může odpočívat:)

Pak už nemusíš řešit konkrétní traumata.
Je to uvolňování starých nánosů.
Je to návrat ke zdravé esenci bytí.

Alespoň to je moje zkušenost.

Damar Volfová

www.simhayoga.cz

S technikami kontinuum movement se můžete setkat viz http://www.simhayoga.cz/seminare
Díky své jednoduchosti a praktičnosti se objevují téměř ve všech mých seminářích a plánuji i praktický dopolední kurz od konce března 2020.

Share Button